Secesní perla vznikla v roce 1869, nádraží fungovalo až do roku 1960, v 90.letech bylo chátrající nádraží nekvalitně opraveno a začalo do něj zatékat. V roce 2001 je prohlášeno kulturní památkou a následně omotáno sítí chránící chodce před padajícími kusy omítky. V roce 2007 jej za 40 mil. kupuje firma TIP Estate s.r.o., která získává povolení k rekonstrukci, ale už v dalším roce bourá památkově chráněnou hrázděnou čekárnu a kácí veškerou zeleň v okolí...
Za zbouranou čekárnu a vykácenou zeleň dostává firma pokutu 400 tis. Dále se nic neděje a firma nechává objekt chátrat. V roce 2019 chce nádraží odkoupit Praha za odhadní cenu cca 60 mil. Kč, majitel ale požaduje cca 120 mil. Kč. Zvažuje se vyvlastnění a nucený prodej za odhadní cenu, to radí i UNESCO. Tolik k neveselému příběhu tohoto objetku, pojďme se blíže podívat na exteriéry a nahlédnout do interiérů.
Objekt jsem měl možnost navštívit v letech 2013 a 2020. Začněme prohlídku v přízemí objektu, kde je hlavní vstup z ulice a průchod pod kolejištěm na jednotlivá nástupiště. Při pohledu k hlavnímu schodišti vidíme, že zde nějaká stavební činnost probíhala, například zmizela stěna se dveřmi po levé straně od schodiště.
Při pohledu na druhou stranu, směrem k hlavní vstupu na ulici, když srovnáme fotografie z let 2013 a 2020, přibyla tu slušná halda odpadků.
Ještě se podíváme směrem do průchodu pod kolejiště, zde je vše při starém, dveře si v průběhu let uchovaly i skleněné výplně.
Pojďme se podívat do patra skrz hlavní schodiště a fotografie z roku 2020.
Hala v patře sloužila k odbavení cestujících ke kolejišti, zaujme proto svými rozměry.
V letech 2013 i 2020 jsem v těchto místech vyfotil i původní pokladní okénko. Naštěstí stále ve stejném stavu, nerozbité.
Do dalších pater, kde se nachází byty zaměstnanců drah a půda, se dostaneme skrz krásné točité schodiště. To bohužel v průběhu let 2013 a 2020 doznalo změn - zmizelo krásné kovové zábradlí.
Když se srovnají fotografie z let 2013 a 2020 z obytných prostor v dalším patře, i zde se pracovalo, naštěstí spíše v tom kladném slova smyslu - proběhlo zajištění propadajících stropů.
Pojďme se ještě podívat i na půdu, odkud je zajímavý výhled do okolí.
Pokud budete chtít vidět i další fotografie z tohoto místa, naleznete je v mé knižní prvotině Prázdné domy, viz i tento článek, kterou můžete zakoupit např. na grada.cz
Později mě napadl způsob, jak ještě na chátrající nádraží upozornit - v letech 2020 až 2021 jsem si objednal vedlejší billboard a přizpůsobil na něm sdělení :)
Billboard zaujal na sociálních sítích.
A objevil se i v médiích.
Nádraží Vyšehrad na webu mapy.cz a karta objektu na webu poznejdomy.cz
A na závěr jedna zajímavost vztahující se k nádraží. Součástí objektu bývala socha lva z umělého kamene, malá kašna a postavy vodníka a medvěda. Vytvořila je na přelomu 40. a 50. let 20. století kamenická dílna Karla Nováka sídlící pod Nuselským mostem. Při stavbě Nuselského mostu sem vozili suť a zahrada byla pohřbena až do 90-tých let, kdy ji odkoupil a začal rekonstruovat současný majitel. Pokud půjdete po pravé straně mostu z Vinohrad na Pankrác, zahradu uvidíte. V roce 2001 sochy od nádraží zmizely, podle některých informací je kamenická dílna na nádraží jen zapůjčila a dnes jsou umístěny opět v její zahradě. Tato dílna je ochotná vytvořit kopie a vrátit je na původní místo, ale pouze v případě rekonstrukce nádraží.
Zahrada na webu mapy.cz