Pražská usedlost Cibulka od 90. let 20. století chátrala, několikrát byla obsazena squattery, kteří zde pořádali nejrůznější kulturní akce. Pojďme skrz fotografie nasát atmosféru, kdy tu to takto žilo a porovnat je s fotografiemi z ledna 2022, když již byla Cibulka vyklizena i od sutin a připravena na kompletní plánovanou rekonstrukci pod novým majitelem.
Historie pražské usedlosti Cibulka se datuje již do 14. století. Svoji nynější podobu empírového zámečku získal v první třetině 19. století. Za přestavbou stojí kníže Leopold Thun, který v areálu svého sídla postavil umělé zříceniny nebo Čínský pavilon. Na začátku 21. století je Cibulka jednou z nejvíce ohrožených kulturních památek na území Prahy. Na fotografii ze začátku devadesátých let minulého století je vidět, že revoluce se usedlost dočkala ještě v přijatelném stavu. Těsně po revoluci připadl zámeček pod vlastnictví společnosti Cibulka a.s. Jeho předsedou je pan Oldřich Vaníček, prezident ÚAMK (Ústřední automotoklub České republiky). Společnost Cibulka a.s. za doby svého působení neudělala nic. Zámeček nechávala chátrat. Usedlost se postupně měnila ve skládku. Společnost se také objektem zaručila bance za půjčku 180 milionů korun. Přibývaly i velké pokuty od památkářů.
Ať se v areálu trochu vyznáme, po levé straně je mapka, co vše vlastní společnost Cibulka a.s., mimo areál se nachází Čínský pavilon. Cibulka byla již od 90. let 20. století, alespoň podle squatterů, centrem alternativní kultury. Několikrát ji i obsadili a připravovali v ní kulturní akce, i s řekněme tichým souhlasem majitele, například v roce 2008, ale jejich záměr záhy ukončila policie. Poté na krátko v roce 2009 nebo v roce 2012, kdy zde působili až do roku 2015. Co se musí uznat, Cibulce prodlužovali život - vyčistili zahrady od křoví a nánosu odpadků a drobnými úpravami se snažili budovu udržet v takovém stavu, aby dále výrazně nechátrala. Do obytné části ze zákazu památkářů nesměli. Bydleli ale v bývalých obslužných částech nebo v dodávkách na dvoře. Jednou za čas sem přijela policie na noční zátah a lustrovala spící obyvatele. Nejvíce kulturních akcí se konalo v tzv. Konírně - koncerty a výstavy (např. fotografií vzpomínající na novodobou historii Cibulky).
Součástí prostor byla i noclehárna pro lidi bez domova. Záchod byl suchý, elektřinu si squatteři museli zakopat sami. Fungovala zde i komunitní zahrada. I jedna ze sousedek usedlosti se tu například rozhodla chovat včely. Squatterům vadilo, že majitel nemovitosti může nechat Cibulku chátrat "jenom proto, že je to jeho". Vztahy s majitelem byly tedy poněkud chladné. Na zámečku je spíše trpěl a dokonce existovala i smlouva o jeho využívání. Squatteři zde nakonec byli tři roky do roku 2015, kdy usedlost policie za masivních manévrů vyklidila. Areál včetně nedalekého Čínského pavilonu v dubnu 2021 koupili pro účely Nadace rodiny Vlčkových manželé Vlčkovi. Do roku 2026 zde plánují vybudovat dětský hospic s paliativním střediskem a zároveň komunitní prostory pro veřejnost. Od května do začátku prosince 2021 tu probíhaly nejnutnější práce. Jednotlivé stavby, v nichž bylo místy až po pás suti, vyklidila specializovaná firma. Její pracovníci také masivními dřevěnými konstrukcemi podepřeli stropy a krovy, protože už akutně hrozilo jejich zřícení. Část usedlosti Cibulka se pro veřejnost nastálo otevře už v průběhu roku 2023.
Pojďme se ale alespoň na fotografiích podívat, jak usedlost vypadá v lednu roku 2022, kdy jsem měl možnost tento již hlídaný areál navštívit. A ať trochu nasajeme atmosféru, skrz několik na internetu nalezených fotografiích se také podíváme, jak Cibulka vypadala i v dobách, kdy to tu díky squatterům žilo.
Nejdříve několik fotografií ze dvora areálu a vstupní brány. Zde zaujme i empírová kamenná kašna s vějířovou konchou.
Domek zahradníka - Po pravé straně od hlavní brány se nachází domek, který původní využíval zdejší zahradník. V horních patrech žil a byla zde zimní zahrada. V těchto místech stropy už skoro nejsou.
Pro porovnání, na fotografiích níže od nadace Vlčkových vidíme, jak tato část vypadala před vyklízením a zabezpečováním v roce 2021.
Spodní patra domku zahradníka s klenutými stropy prapůvodně sloužily nejspíše jako sklad vybavení a celkově jako technické zázemí zahradníka. Jak je vidět na některých fotografiích, hlavní schodiště dostalo také zabrat a skoro už neexistuje.
Dvůr - Zpět do dvora, jak to zde vypadá v lednu roku 2022 vidíme na čtveřici fotografií níže. Na nich je vidět převážně obytná budova, kam se půjdeme za chvíli podívat i do interiérů. Ta má na fasádě ještě zachovalé sluneční hodiny. Nejlépe jsou vidět na druhé fotografii.
Pro porovnání níže fotografie, kterou jsem nalezl na internetu, jak tato obytná budova vypadala v letech 2012 - 2015, když zde působili squatteři a v lednu 2022 při mé návštěvě. Jak patrno, původní už značně dožilá střecha byla v roce 2021 vyměněna za novou, provizorní, která má za cíl hlavně uchránit zbytek stavby před dalším chátráním a zatékáním.
Ať se můžete trochu ponořit do atmosféry, jak to na Cibulce vypadalo v době, kdy tu fungoval squat, přikládám níže několik dalších na internetu nalezených fotografií ze dvora a ze zahrady, kde parkovali s nejrůznějšími obytnými auty. A pro porovnání na čtvrté fotografii z webu hrady.cz dvůr Cibulky, když tu nikdo nepůsobí, v tomto stavu by mnohem rychleji zchátrala.
Obytná budova - Pojďme se nyní podívat do samotné obytné budovy. Vcházíme ze dvora vstupem, který byl v časech squatu zazděný a nad ním byla střecha provizorně zakryta plachtou, viz fotografie výše. Přízemí tu má poměrně nízké stropy, byly zde hlavně různé sklípky, ale je tu i schodiště do prvního patra. Také tu zaujmou původní poštovní schránky a dlažba.
Když vystoupíme do patra, místnost na západ od schodiště je již plná dřevěných podpěr. Místnosti na východ můžeme prozkoumat detaileněji. Zde se ještě zachovaly zbytky dřevěných okenic. Z těchto místnosti je výhled do dvora. V této části squatteři nepůsobili, zatékalo sem a místnosti byly plné sutin. Jak patrno, stropy se skoro nedochovaly a podlaha je zachráněná jen díky domu, že pod ní jsou již ukazované sklípky s klenutým stropem, ten je vždy mnohem odolnější, než klasický strop z trámů.
Když se vrátíme ke schodišti, můžeme zde vystoupat až na půdu ke střeše, která byla provizorně nově zastřešena, teď už tudy degradace pokračovat nebude.
Obytné místnosti jsou v budově také s výhledem do zahrady. Terén je zde výše, takže se zde dá dveřmi vstoupit do zahrady, i když jsme oproti dvoru v prvním patře. Zde už v některých místnostech squatteři působili, což je znát i na stěnách.
Pro porovnání, opět na fotografiích níže od nadace Vlčkových vidíme, jak tato část vypadala před vyklízením a zabezpečováním v roce 2021.
Zahrada - Pojďme se ještě podívat do zahrady a prohlédněme si Cibulku z této strany.
Zahrada v dobách squattu sloužila jako komunitní zahrada, jedna ze sousedek usedlosti tu například chovala včely, ale vznikalo tu i neotřelé městečko obytných vozů. Na fotografiích níže opět stav v lednu 2022 a v dobách, kdy to tu bzučelo.
Konírna - Zpět do dvora, po pravé straně od vjezdu se nacházela tzv. Konírna. V galerii níže na internetu dvě nalezené fotografie, jak to před Konírnou vypadalo v letech 2012 - 2015, když zde fungoval sqaut a následují dvě fotografie z ledna 2022, v době mé návštěvy.
Velký otevřený prostor Konírny s klenutým stropem samozřejmě lákal na různé koncerty a další kulturní akce. Nejdříve tedy několik fotografii z internetu z let 2012 - 2015, když to zde žilo. Na poslední fotografii panuje poměrně klidná atmosféra, to se tu konala i beseda o historii Cibulky.
A nyní několik fotografií z Konírny z mého fotoaparátu z ledna 2022.
V zadní části je kus vybourané novodobé zdi, kde ještě v mé době byl podlouhlý stůl. Hned jak jsem toto místo viděl, říkal jsem si "Tady měl určitě pult DJ, který tu pouštěl hudbu!" Toto jsem si potvrdil i na internetu na další nalezené fotografii.
Za tímto DJ pultem se nacházelo ještě několik místností. Zejména tato větší místnost, která podle nalezené fotografie z roku 2015 od Vojtěcha Marka evidentně v době squatu sloužila jako skladiště materiálů. Dále tu byla ještě menší místnost na poslední fotografii vyzdobená červeně a za ní zřejmě původní vykachličkovaná koupelna.
Pak tu máme ještě samotný vjezd pod věžičkou a na druhé straně vjezdu další větší klenutá místnost. V ní jsou památky jak na dobu sqautu (chillout bar), tak na dobu aktuální (Cibulka Open). Na internetu se mi podařila dohledat i fotografie, jak vjezd vypadal v letech 2012 - 2015.
Stodoly - Pojďme se deteilněji podívat ještě na stodoly na protější straně dvora. Na první fotografii níže z ledna 2022 je pohled od stodol směrem k obytné budově. Na druhé fotografii detail stodoly s nápisem "Svobodu politickým vězňům". Na třetí fotografii je západní stodola, která je už ve znatelně horším stavu, i podle zvlněné střechy. Na čtvrté fotografii vidíme v celé své kráse druhou stodolu, která je v lepším stavu, pojďme se tedy podívat i do interiérů.
V ní je nejdříve tato větší prostora s nejrůznějšími nápisy a kresbami.
Na fotografiích níže nalezených na internetu je vidět, že tu v dobách squatu oproti Konírně byla taková spíše klidová zóna. Do této klidové galerie se hodí i zajímavý čtvrtý snímek nalezený na internetu s prezentací katastrální mapy Cibulky.
Zbytek stodoly na zbylých fotografiích níže z ledna 2022.
Squatteři odešli. Ač je kolem nich i negativní pověst, jedno se musí uznat, prodloužili Cibulce život, protože ji v rámci možnosti udržovali, více do ní nezatékalo a nebyla terčem vandalů. Každopádně, k tomuto momentu odcházení se celkem hodí momentka z roku 2015 od Waltera Novaka, kterou jsem také nalezl na internetu a kde jistá squatterka odchází z Konírny...
V roce 2022 je tedy Cibulka nově v majetku rodiny Vlčkových, ti plánují její kompletní rekonstrukci. Držím palce!
Plánujete prodej / pronájem své nemovitosti? Dejte vědět, nemovitosti mě prostě baví :)
V galerii níže celkový pohled na plánovanou podobu usedlosti Cibulka podle vítězného návrhu Petr Hájek Architekti, pohled na domek zahradníka, dvůr a plánovaná podoba interiéru nové budovy.
Aktuální dění můžete sledovat například zde: https://novacibulka.cz/